Exekuce? Děsivý počet. A ještě hroznější zpráva o zbytku EU. Profesor Smrčka o tom, jak si žijí Češi po „sametu“

30 LET OD LISTOPADU 89 „Český HDP překonal Španělsko, takže méně movité části Západu jsme se nejen přiblížili, ale dokonce ji předstihli,“ upozorňuje ekonom a vysokoškolský pedagog, profesor Luboš Smrčka (SPO). Připomíná jak Panevropský piknik, s jehož myšlenkou přišel před 30 lety tehdejší vůdce studentské opozice Viktor Orbán, pomohl ke zboření první části Berlínské zdi, i to, že současná česká společnost není schopna toho, čeho vojáci na frontě první světové války. „Na Vánoce 1914 se dohodli válčící němečtí a angličtí vojáci na zastavení palby, dávali si dárky, dokonce si v zemi nikoho zahráli fotbal. Jsou dny, během kterých by měly být zakopány pomyslné válečné sekery,“ konstatuje.

Co pro vás znamená listopad 1989?

Zásadní změnu politických poměrů a ekonomickou transformaci. Z toho pramenící tržní hospodářství, které, jak se ukázalo, je velmi dobrým sluhou, ale špatným pánem.

Jak se máme třicet let od listopadu?

Nemohu hovořit za všechny. Já osobně si nemám na co stěžovat. Na mé spokojenosti má ovšem největší zásluhu fungování rodiny. Z pozice ekonoma si netroufám odhadovat, jaký podíl má na rodinné pohodě změna poměrů.

Proč se zhroutil východní blok, jsou tyto důvody hlavně ekonomické?

Nepochybně. V roce 1989 přišel dnešní maďarský premiér a tehdejší vůdce studentské opozice Viktor Orbán s myšlenkou Panevropského pikniku, který se uskutečnil na maďarsko-rakouské hranici. V té době již na hranici nefungoval signální plot, protože maďarská vláda neměla peníze na jeho provoz. Když s tím přišel tehdejší premiér Miklós Németh za Michailem Gorbačovem, dostalo se mu odpovědi ve smyslu, že SSSR musí řešit důležitější věci, ať se s tím Maďaři nějak srovnají a v žádném případě se nebude opakovat rok 1956. Když pak vzali v průběhu akce nefunkční plot útokem občané z NDR, pohraničníci se jenom dívali. Tímto byla zbořena první část Berlínské zdi.

Jak hodně jsme se přiblížili Západu? Proč jsou tak velké rozdíly v platech mezi Českem a Německem, ale i Rakouskem?

Český HDP překonal Španělsko, takže méně movité části Západu jsme se nejen přiblížili, ale dokonce ji předstihli. Srovnání s Německem není vzhledem k důležitosti a troufám si říci, strategickému vlivu našich sousedů zcela namístě, navíc jsme do značné míry závislí na jeho ekonomice. A Rakousko dělá to, co umí, a dělá to dobře, což by ostatně mělo být i naším cílem. Zároveň bychom se měli při srovnání s nejvyspělejšími zeměmi starého kontinentu podívat na spotřební koš. V tomto ohledu si možná vedeme lépe, než by se mohlo na první pohled zdát.

Jak hodnotit ekonomickou transformaci, která je mnohdy terčem kritiky?

Patřím ke generaci, které musela absolvovat základní vojenskou službu. Nebyl jsem nijak zvlášť dobrý voják, nicméně s informacemi, které mám dnes na základě studia historické literatury, bych dokázal z pozice vrchního velitele vyhrát asi všechny bitvy. Ať by se jednalo o Waterloo, bitvu na Sommě, Stalingrad. A Operace Overlord by byla pro spojenecká vojska procházkou růžovým sadem. Stejně tak je tomu s dnešním hodnocením ekonomické transformace.

V souvislosti s 90. lety se hovoří o zločinech privatizace, poté o korupci, nyní se protestuje proti premiérovi Babišovi. Ten tvrdí, že přišel napravit to, čím zemi ublížily dva prvně jmenované jevy. Má toto Babiš právo říkat?

Premiér má právo říkat všechno, co není v rozporu se zákonem. O jakýchkoli zločinech, tedy i o těch privatizačních, by měl rozhodovat nezávislý soud. Andrej Babiš je nepochybně velmi schopný obchodník a má, přes veškeré problémy, i velmi dobré výsledky v rozhodujících volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud vím, tak jediné dvě strany, které dokázaly posílit po čtyřleté účasti ve vládě, byly Klausova ODS v roce 1996 a ANO v roce 2017. Kupodivu v obou případech to stačilo pouze k sestavení menšinových vlád. Proč tomu tak bylo, je ale otázkou pro politology.

Statisíce lidí skončily v exekucích, dle průzkumů podstatná část lidí nic neuspoří. Naučili jsme se za třicet let v nových podmínkách nakládat s penězi?

Vzhledem k první větě vaší otázky, naučili jsme se to v nikoli dostatečné míře. Je otázkou, proč je tomu tak? Na druhou stranu, loni klesl počet exekucí vůči fyzickým osobám meziročně o více než sto tisíc, když počet 4.5 miliónů zůstává děsivý a čísla z letošního roku ještě nemáme. Nicméně, na začátku roku prohlásil prezident exekutorské komory Vladimír Plášil, že ze statistických dat Eurostatu je ČR jednou z nejlepších zemí, co do míry zadluženosti obyvatel.

Výraznou postavou listopadu 1989 byl Václav Havel. Co o něm říct? Je o něm dnes referováno objektivně? Nesou ti, co se k němu hlásí, jeho odkaz důstojně?

Pan prezident Havel byl nejvýraznější osobností listopadu 1989. Platí to, co jsem řekl v jedné z předchozích odpovědí, na každou osobnost je potřeba nahlížet v kontextu doby. V případě prezidenta Havla převažují klady jednoznačně nad zápory. Prezidentem dvou zemí se stal v nesmírně komplikované době. Co se objektivity informování týče, mám na osobnost významu Václava Havla vlastní názor, další neřeším. K odkazu Václava Havla se hlásí široké spektrum obyvatel, nejsem proto schopen odpovědět.

Druhým prezidentem České republiky byl Václav Klaus, který stál v 90. letech jako premiér ve dvou po sobě jdoucích vládách. Před zhruba měsícem dostal vysoké státní vyznamenání. Zaslouží si ho?

Podle mého subjektivního názoru si ho zaslouží. Opět se dostáváme ke kontextu doby.

Jak pohlížíte na politickou činnost současného prezidenta, předtím také premiéra, Miloše Zemana?

Pan prezident Miloš Zeman vyhrál dvoje přímé prezidentské volby. Jako velmi výrazná osobnost společnost logicky rozděluje, stejně tak tomu bylo ostatně i v případě jeho předchůdců. Prezidentem sjednotitelem byl v letech 1989–1991 vzhledem k specifickým podmínkám pouze Václav Havel. Mimochodem, Winston Churchill vyhrál jako premiér válku a prohrál následné volby, prakticky totéž zažil v souboji s Billem Clintonem po vítězné válce v Zálivu George Bush. Docela mě mrzí, že podle jisté části společnosti se rozdělení rovná válce, a chová se podle toho.

zdroj:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Exekuce-Desivy-pocet-A-jeste-hroznejsi-zprava-o-zbytku-EU-Profesor-Smrcka-o-tom-jak-si-ziji-Cesi-po-sametu-604697