Trump: Biden 1:2

Smrckal.com: Blížící se souboj titánů Donald Trump (1946) – Joe Biden (1942) o Bílý dům
pohledem BBC, aneb, komu budou asi fandit v Moskvě, Pekingu a Teheránu?

Je nesporné, že veškeré dění před, během a po volbách se bude mimo jiné těšit mimořádné pozornosti
zpravodajských služeb. Stačí vzpomenout na čas před čtyřmi lety, kdy z tábora nakonec poražené
kandidátky Demokratické strany, Hillary Clinton, přicházely v průběhu celého Trumpova volebního
období zaručené zvěsti o ruském vlivu na konečný výsledek voleb. Za tímto účelem byla dokonce
vytvořena speciální komise, v jejímž čele stanul zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller. Vyšetřování
trvalo 22 měsíců, na jeho konci Robert Muller konstatoval, že nemůže prezidenta Donalda Trumpa zcela
zprostit viny z bránění spravedlnosti. A pokud prezident tvrdí, což Donald Trump činil, že ho zpráva plně
očišťuje, nemá pravdu. S pravděpodobností hraničící s jistotou můžeme tvrdit, že stejná situace, ať
vyhraje kdokoli, nastane i po listopadových volbách. Navíc, vedle Ruska vstoupily podle zpravodajské
komunity do hry Čína a Írán. A tak se BBC rozhodla fabulovat ve smyslu, komu budou v Moskvě,
Pekingu a Teheránu, držet na začátku listopadu palce?
Kreml fandí Trumpovi
Podle bezpečnostních analytiků USA se opakuje scénář z roku 2016, jen místo, Hillary Clinton je terčem
ruských dezinformací, Joe Biden. Navíc, v jeho případě může ruská strana hrát ukrajinskou kartu. Je totiž
známo, že loni v září požadoval Kongres po Bílém domě vysvětlení okolností telefonického hovoru mezi
Donaldem Trumpem a nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle
některých zdrojů totiž podmiňoval Trump finanční pomoc Ukrajině vyšetřováním činnosti Bidenova syna
Huntera, který působil v ukrajinské energetické firmě Burisma, podezřelé z praní špinavých peněz,
daňových úniků a korupce. K tomu nutno přičíst rovněž průběh jediného setkání Trump - Putin,
 ke kterému došlo v červenci 2018 v Helsinkách.
 Podle amerických tajných služeb prezident v klíčové konfrontaci s ruským protějškem selhal.

Na mimořádně sledované tiskové konferenci totiž prohlásil, že nevidí důvod, proč by se mělo Rusko
vměšovat do amerických voleb. Tímto vyjádřením světu sdělil, že se Putin těší jeho důvěře více, než
vlastní zpravodajské služby. Aby toho všeho nebylo dost, Putin pravil, že se Rusko sice do voleb
nevměšovalo, přesto fandil Trumpovi.
Čína preferuje Bidena
Prominentní hlasy v Trumpově táboře hovoří o tom, že mnohem větší zájem, než Rusko, má na konečném
výsledku prezidentských voleb Čína.
 Podle americké zpravodajské komunity totiž považuje Peking
Donalda Trumpa za zcela nepředvídatelnou osobu a rád by do budoucna vyjednával s někým mnohem
čitelnějším. Trump to komentoval v smyslu, že Peking chce pochopitelně Bidena, protože sebral Číně
miliardy dolarů, které věnoval americkým farmářům a ministerstvu financí. A pokud se dostanou k moci
Biden a jeho syn Hunter, stane se podle současného prezidenta Čína vlastníkem USA.
Doland Trump stojí rovněž za obchodní válkou, ve které si zatím lépe stojí USA. V polovině května
například Čína představila seznam 79 amerických produktů dočasně osvobozených od odvetných cel.
 Již v únoru dostalo výjimku dalších takřka 700 produktů, včetně pro USA strategicky důležitého vývozního
artiklu, jakým jsou sójového boby. Navíc se Peking musel zavázat, že ve srovnání s rokem 2017, zvýší

nákup amerického zboží o 200 miliard USD.
Čína rovněž nese mimořádně nelibě reakci Bílého domu na dění v Hongkongu.
 Donald Trump totiž v červenci exekutivním příkazem nařídil, zrušení zvláštního statusu,
 s poloautonomní provincií se tak jedná
jako se zbytkem pevninské Číny. A když k tomu ještě připočteme například lítý boj washingtonské
administrativy s technologickým gigantem Huawei, není co řešit.
Írán Trumpa opravdu nemusí
Je jisté,
 že Teherán přivítá v Bílém domě kohokoli, stačí, pokud se nebude jmenovat Donald Trump.
Posledního prezidenta, režim ajatolláhů vůbec nemusí, důvodů je hned několik. Například v květnu 2018,
navíc v rozporu s přáním spojenců z EU, totiž Donald Trump rozhodl o tom,
 že Teherán pokračuje v úsilí o vývoj jaderné zbraně, proto je nezbytné uvalit na režim ajatolláhů
 nejpřísnější sankce. Zároveň
vypověděl jadernou dohodu s Íránem, která byla podepsána v čase vlády Bidenova šéfa, prezidenta
Barracka Obamy. Na začátku ledna letošního roku pak vydal rozkaz,
 na základě kterého byl nočním raketovým útokem
zabit v Bagdádu íránský generál Kásem Solejmání. Nejen v USA se Trumpovi dostalo za tento krok
velkého uznání, neboť Solejmání, považovaný za jednoho z nejmocnějších mužů Íránu, velel nechvalně
proslulé složce íránských revolučních gard Kuds operující mimo hranice Iránu.

V září pak Trumpova administrativa jednostranně oznámila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu.
Pravda, podle mnoha zemí se jedná o nelegální krok, ale to Donald neřeší.