Eton College: Vlajková loď odplouvající realitě?

Podle mnohých je, je tzv. před univerzitní internátní škola Eton nejslavnějším vzdělávacím
zařízením na světě. Těžko říct, realita je ovšem taková, že mezi absolventy školy je 20 britských
premiérů, včetně toho posledního, Borise Johnsona.

Soukromé elitní střední školy jako Eton Harrow, či Winchester byly přitom původně založeny státem
jako veřejné, za účelem vzdělávaní talentovaných adolescentů z chudších vrstev. Ti nejúspěšnější pak
měli pokračovat na King´s College v Cambridge. Za založením Eton College stál král Jindřich VI. Dnešní
realita je ovšem taková, že roční školné vyjde na 43 000 liber, tedy více, než je v Anglii průměrný plat za stejné
 časové období. V současné době tak původní záměr anglického krále podpory vzdělání
nepříliš majetných, splňuje pouze 73 z 1200 studentů.

Syndrom internátní školy

Během stovek let absolvovali Eton kromě držitelů Nobelovy ceny rovněž vrcholní, tudíž úspěšní
politici. Jak již bylo uvedeno, když Alexander Boris de Pfeffel Johnson nastupoval 24. července 2019 do funkce
 pětapadesátého premiéra Velké Británie, stal se v pořadí 20 ministerským předsedou z řad
absolventů Eton College.

V této souvislosti vyšel před časem v britském magazínu Psychotherapy Journal text, ve kterém Dr.
Joy Schaverin píše o „syndromu internátní školy.“ Vědec vychází z prací psychoterapeuta Nicka
Duffela a jeho knihy The Making of Them. „Brzký odchod z domova dítě deformuje. Během výchovy
v rodinném prostředí je jeho dospívání založeno na permanentní komunikaci mezi dětmi a rodiči,
přičemž rodiče občas ustoupí. Instituce ovšem tímto způsobem jednat nemůže, jedinec se musí
přizpůsobit systému,“ píše Dr. Schaverin. Podle jeho názoru jsou tak rozhodující součástí politického
systému, který je založený na elitách, jedinci, kteří vyrostli ve věžích ze slonoviny. Na jejich dospívání
se pak podepsala kombinace misogynie a šikany.

Nechtěné dětství

Podle Dr. Schaverina prožívají jedinci z movitých a vážených rodin mnohdy dětství po kterém netoužili.
 Dopoledne s Descartesem a Chaucerem, odpoledne s Keynesem k tomu všemu uniformy, nařízení,
 tradice ne vždy schopné reagovat na aktuální dění. Výsledkem je chování adolescentů s cílem přiblížit se dospělým,
 přičemž ovšem logicky chybí zkušenosti a patřičná emoční zralost. Do hry tak vstupuje Dunningův – Krugerův efekt.
 Jedná se o jev zkoumaný sociálnípsychologií, za jeho výzkum získali David Dunning a Jesper Kruger v roce 1999
 Nobelovu cenu. Jeho podstata spočíváv zjištění, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují,
 naopak jedinci s nadprůměrnými schopnostmi mají tendenci svůj výkon podceňovat.
 Do které z kategorií asi zařadit, Borise Johnsona,
 který jde od nástupu na Downing Street 10 od jedné politické porážky k druhé?
 Nebo jeho před předchůdce, rovněž absolventa Eton College Davida Camerona, který si nedokázal byť jen připustit,
 že by jím vypsané referendum ohledně setrvání Anglie v  EU, skončilo Brexitem?

Elity versus pouliční rváči

V této souvislosti se pak jeví jako velmi zajímavá souvislosti mezi současnou vládou Borise Johnsona a parlamentem.
 Dvě třetiny kabinetu totiž tvoří ministři, kteří prošli soukromými školami jako Eton a zastupují tak názorový proud
 cca 7% obyvatel země. Na druhé straně stojí parlament složený většinou z těch, kteří vědí, o čem je reálný
 život. Ostatně, hodně hlasitý vůdce opozice, předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn, studoval při zaměstnání 
neúspěšně University of North London. Konflikt, v tomto případě tuhá zákopová válka, je zákonitě nevyhnutelný.
 A jinak tomu hned tak nebude!