Proč by se měl Trump Bloomberga bát?

Kupodivu nepříliš velký zájem ze strany domácích médií vzbudila informace o tom, že se v státě
Arkansas přihlásil jako demokratický kandidát na prezidenta USA miliardář, filantrop, zkušený a
úspěšný politik Michael Bloomberg.

Jeho vstup do velké hry přitom může mít dalekosáhlé následky. Zatímco totiž Donald Trump a republikáni řeší, 
kterak osvětlit počínání Trumpova právníka Rudy Giulianiho na Ukrajině, platí
v případě demokratů rčení o tom, že pokud mi chcípne koza, ať chcípne i sousedovi. V Michaelu
Bloombergovi proto nevidí mimořádnou osobnost, která má šanci vrátit demokratům po čtyřech
letech Bílý dům, ale nechutně bohatého konkurenta. Bernie Sanders proto hovoří o hnutí bojujícím za dělnickou třídu, 
která půjde proti třídě miliardářů a tuto porazí. Senátorka za stát Massachusetts
Elizabeth Warren si pro změnu myslí, že demokracie by neměla být o lidech, kteří jen přijdou a koupí
si volby. Ostatně, pro oba demokraty tak představuje stranický „druh“ Bloomberg, vedle kterého je
Trump chudý příbuzný, prototyp třídního nepřítele. Právě nejbohatší Američané, prezidentský
kandidát kontroluje majetek za 53 miliónů dolarů, by totiž měli na základě zvýšených daní zaplatit
reformy a sociální experimenty. Standardní vnitrostranická zabíjačka, mohlo by se říci.


Proto si troufám odhadovat, že Donald Trump drží dvojici lidových tribunů Sanders – Warren pěsti,
seč mu síly dovolí. Pravda, oba budou cílit na jeho voliče. Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco mohou
hovořit pouze o tom, co by kdyby, má za sebou Trump reálné výsledky svého vládnutí. V polovině
letošního roku klesla nezaměstnanost na 3.6%, což bylo nejméně od roku 1969. Jen během října
vzniklo nových 125 000 pracovních míst, spotřeba domácností pak tvoří cca 70% amerického HDP.


Z mého hlediska se proto jeví Michael Bloomberg jako největší překážka, Donalda Trumpa v jeho
snaze obhájit postavení nejmocnějšího muže světa. Navíc, voliče nepochybně osloví příběh
miliardáře, kterého připravily o vojenskou kariéru, potažmo službě vlasti, zdravotní neduhy.
Vzhledem k svému původu osloví silnou židovskou loby, již tak tradičně preferující demokraty před
republikány. Pravda, Izrael má k Trumpovi velmi kladný vztah, Bloomberg má však ještě větší šance.
S pravděpodobností hraničící s jistotou lze říci, že se Michael Bloomberg může těšit na podporu ze
zahraničí. Jeden příklad za všechny. Zatímco před dvěma lety byli řadoví Britové ochotni „přivítat“
Donalda Trumpa skladbou skupiny Geen Day American Idiot, v případě Michaele Bloomberga by zemi
navštívil čestný rytíř Řádu Britského impéria.


 A co je nejdůležitější, zatímco Donald Trump šel před čtyřmi lety do boje „pouze“ jako boháč, který
sice několikrát zkrachoval, ale vždycky se dokázal odrazit hodně vysoko ze dne, život Michaela
Bloomberga je postupném budování a permanentním úspěchu. Největším trumfem je pak úspěšné
newyorské starostování. Pravda tažení proti kuřákům, tučným jídlům, soli v potravinách a sladkým
limonádám, může vypadat z našeho hlediska jako přehnaně rigidní, Newyorčané však svému
Michaelovi rozuměli a rozumět asi budou. Ostatně, jinak by se mu v roce 2008 stěží podařil
bezprecedentní krok, když přesvědčil voliče o nezbytnosti své třetí kandidatury. Jako důvod uvedl, že
se považuje za muže, který zvládne globální ekonomickou krizi. Vyhrál sice těsně, ale historie se
neptá. A ptát, nebude!