Dílo náhody
V roce 1975, který byl začátkem zrodu Coppoly vinaře, se režisér nacházel na samém vrcholu. První díl Kmotra s Marlonem Brando a Al Pacinem získal Oscara, režisér známý svým perfekcionismem však bojoval s únavou. Proto se s manželkou Eleanor rozhodli zakoupit víkendový domek. Volba padla na místo zvané Inglenook. Při koupi byl Francis Ford Coppola postaven před skutečnost, že se zároveň s nemovitostí stává majitelem 1560 akrů vinic. V té chvíli asi nikdo netušil, že obnoví prestiž slavného vinařství, které se stane každoročně objektem zájmu stovek tisíc návštěvníků.
Létající Fin dobývá Napa Valley
Filmu hodný příběh se přitom začal psát v polovině 19. století, kdy se v Helsinkách narodil profesionální dobrodruh Gustav Niebaum (1842 – 1908). Nejdříve získal titul inženýra, který posléze doplnil o diplom námořního kapitána. Pak se vydal do USA a začal úspěšně obchodovat s kožešinami. Coby bohatému podnikateli se sídlem v San Francisku k němu dorazila informace o tom, že nedaleké údolí Napa právě zažívá vinařský boom. Gustav Niebaum, který v té době neměl (stejně jako později Coppola) s tímto byznysem sebemenší zkušenosti nelenil a vyrazil! A dobře udělal. Napa Valley se totiž ukázalo být místem přímo předurčeným k pěstování vysoce kvalitní vinné révy. Na nezaměnitelném charakteru vín z této oblasti se velmi výrazně podílí ranní a večerní mlhy přicházející z Tichého oceánu. K tomu nutno přičíst dostatek slunečného svitu a časté chladné noci. Údolí nabízí mimořádně příhodné klima pro pěstování odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot a Cabernet Franc, bílým odrůdám pak vládne Sauvignon Blanc. Vášeň a radost
Gustav Neibeum se pustil se do práce. Vzhledem k lingvistickým schopnostem, hovořil pěti jazyky, se mu podařilo vybudovat v relativně krátké době enologickou knihovnu se šesti stovkami svazků. Ještě předtím v roce, 1880, koupil pozemek s názvem, Ingenlook, což lze volně přeložit jako přeložit jako útulný kout. Tři roky po zakoupení pozemku spatřilo světlo světa první víno. V roce 1889 získalo víno finského kapitána a obchodníka Napa Valley Ingenlook na výstavě v Paříži cenu za „výjimečnost a čistotu.“ Jako stoupenec prací francouzského biologa Pasteura o negativním vlivu mikroorganismů a bakterií prosazoval Gustav Neiubaum ve svých provozech absolutní hygienu. Poniklované nástroje byly sterilizovány v páře, nezbytnou součástí pracovního oděvu se staly bílé rukavice. V letech 1880 – 1908 vybudoval z Ingenlooku jedno z nejrespektovanějších vinařství v zemi.
Zlé časy
Nepostradatelnost osoby zakladatele a majitele v jedné osobě se bohužel projevila v plné síle záhy po Niebaumově smrti. Výroba byla nejdříve na tři roky zcela zastavena, poté vdova podnik pronajala. Do toho vpadla v roce 1915 do Kalifornie prohibice. Po jejím zrušení v roce 1933 se začalo blýskat na lepší časy. Společnosti se ujal vzdálený prasynovec ze strany Niebaumovy ženy John Daniel Jr. Firmu řídil v letech 1936 – 1964 a patří mu primát prvního vinaře z Napa Valley, který oblast původu vína uváděl velmi důsledně na etiketách. V roce 1964 prodal John Daniel Inglenook společnosti United Vintners, po pěti letech přešel podnik do vlastnictví firmy Heublein. Kvalita a prestiž svého času vyhlášeného vinařství, šla strmě dolů.
Spasitel Coppola
Po nezbytné historické exkurzi nastal čas vrátit se zpět do roku 1975, kdy se vinařství Ingenlook stalo spolu s víkendovým sídlem majetkem manželů Coppolových. Držitel šesti Oscarů se rozhodl pokračovat v díle Gustava Niebauma. Hned první tah v podobě dnes již ikonického vína, Rubicon, jehož kvalitu střeží F. F. Coppola dodnes, se ukázal jako nadmíru zdařilý. Příznačný je i název vína. Jeho prostřednictvím totiž překročil Francis Ford Coppola hranici, která dělí běžného konzumenta od člověka, který vínu v tom nejlepším slova smyslu propadl. Vzápětí se totiž dostavily časy dramatické. Na „vině“ byl poněkud paradoxně další Coppolův stěžejní filmařský počin Acocalypse Now z roku 1979. Přes patřičný věhlas se totiž režisérovi nepodařilo přesvědčit producenty o výhodnosti investice. A tak financoval celý projekt z vlastních zdrojů, v důsledku čehož se chvílemi potácel na pokraji finančního krachu. Jak však později přiznal, ani na okamžik ho nenapadlo umořit dluh prodejen vinic. Nakonec se však vše v dobré obrátilo.
Světlá budoucnost
Dvacet let po zakoupení víkendové rezidence se manželům Coppolovým podařilo scelit vinice do původní podoby. Zároveň se režisér dostal k původním plánům z dob Gustava Niebauma. Zjistil, že původně vykopané sklepy, se propadly. Po několika letech hledání se konečně našla stavební společnost schopná realizace původního záměru. Francis Ford Coppola rovněž nešetřil na investicích do technologií a rozvoje firmy. Za mistrný tah lze považovat angažování mladého vinaře Scotta McLeoda. Jeho zásluhou se v roce 1998 objevil na trhu jedinečný Cask Cabernet, který definitivně potvrdil příslušnost vinařství ke kalifornské, potažmo světové elitě. V té době již vinařství slavného režiséra zcela pohltilo, důkazem čehož je rozšíření sféry vlivu zakoupením vinic v Sonoma Coast. Vinice této oblasti, která se táhne od dlouhé pobřežní linie okresu Sonoma do vnitrozemí, produkují hrozny mimořádné kvality, které jsou objektem zájmu ze strany nejprestižnějších producentů. V oblasti se daří zejména odrůdám Pinot Noir a Chardonnay. Ze Sonoma Coast pochází Coppolova „Diamond Collection“ a F.F. Coppola Presents“. Jedná se o vína s výjimečným poměrem cena versus kvalita.
Tesat do kamene
Přes veškeré úspěchy režisér nezapomíná na odkaz zakladatele. Vinařství Niebaum-Coppola Estate, od roku 2006 Rubicon Estate, je orientováno především na výrobu slavného Rubiconu. Jedná se o kupáž odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot. Jednotlivé odrůdy zrají odděleně dvanáct měsíců v sudech z francouzského dubu, poté dojde k jejich scelení a dalšímu zrání po dobu jednoho roku. Následuje stáčení do láhví, doba archivování je třicet let od sklizně. „Vinařství a filmová produkce jsou dvě úžasné podoby umění, které jsou velmi důležité pro historii Kalifornie. Počátek obou spočívá v surových materiálech: v případě vína se jedná o půdu a hrozny, v případě filmů to jsou scénáře a výkony herců. Vinař vezme tyto suroviny, zkvasí je a smísí. Pochválí jednu várku, druhou už ne. Režisér činí prakticky to samé: chválí či odmítá různé věci od herců přes kostýmy po střih snímku a hudbu. V obou případech je nutno začít s nejlepšími surovými materiály, ať už se jedná o půdu nebo scénář,“ tvrdí Francis Ford Coppola. Tesat do kamene, chtělo by se říct. V roce 2011 se režisér rozhodl pro zušlechtění vinic a při výběru posily nehrál při zdi. Jeho výběr totiž padl na Philippa Bascauelese, experta na pěstování a výrobu vína z francouzského top vinařství Chateau Margaux.