Směnka: Face to Face

smrckal.com: Na serveru www.playboy.cz jsem narazil na zajímavý text o směnkách, který si
dovoluji se svolením autora publikovat.

Jak praví definice, je směnka abstraktní cenný papír, který k svému vzniku nepotřebuje právní důvod.
Dodnes platný Směnečný zákon vešel v platnost 28. prosince 1950 a je účinný od ledna 1951.
Přestože vznikl v době nejhlubší totality, odpovídá i po sedmi desetiletích potřebám dnešní doby.
Podle právníků se totiž jedná o zákon nadčasový, je ovšem otázkou, zdali nebude omezován dalšími
zákony, nebo judikaturou. Například Zákon o spotřebitelském úvěru užívání směnek zakazuje.
Směnku je možno kdykoli a komukoli prodat. K jejímu převodu na nového vlastníka dochází
vyznačením na zadní straně, jedná se o tzv. rubopis. Počet převodů není omezen. Převodu směnek
lze zabránit pouze v případě, kdy si dlužník prosadí doložku „nikoli na řad.“

Bezpodmínečný závazek

Směnky preferují strany netoužící po tom, aby se jejich dohoda o půjčce a následném vypořádání
finančního závazku, stala věcí veřejnou. Zatímco totiž například v případě notářského zápisu o přímé
vykonatelnosti, existuje oficiální záznam, směnky jsou o jednání face to face. A pokud proběhne vše
dle dohody, jedná se o víceméně utajený přesun financí dvou privátních subjektů.


V případě soudu dává směnka zpočátku jednoznačnou výhodu věřiteli. Dlužník se totiž správným
vyplněním a podpisem zavazuje, že jejímu majiteli v určitý den na určitém místě uhradí sumu na směnce uvedenou.
 Slib nesmí být spojený se splněním jakékoli podmínky, jedná se o bezpodmínečný
závazek. Při existenci směnky obsahující veškeré náležitosti, pak není nutno prokazovat existenci
závazku. V případě soudu se, tak v prvním kole, prokazuje pouze splatnost směnky, nikoli uvedená
částka či průběh transakce.

Nic není nemožné
 Na druhou stranu ovšem představují směnky značné riziko nejen pro dlužníky, kteří málokdy tuší, co
všechno podpis na směnce obnáší, ale také pro věřitele. Stačí cenný papír nesprávně či nevhodně
vyplnit.


V případě řady směnek, které končí o soudu, je rozporován podpis dlužníka, což v nemalé míře
snižuje šance věřitele na uspokojení. Přitom existuje možnost směnku úředně ověřit. „Běžně se
v praxi setkávám se směnkami, na kterých je úředně ověřený podpis. Je pravda, že v jednom
z ustanovení Zákona směnečného a šekového zákona je napsáno, že podpis na čelní stranu směnky,
rovná se směnečnému rukojemství neboli ručení za závazky. Bylo ale judikováno a v komentářích
vysvětleno, že úřední ověření podpisu představuje zákonný postup a nepředstavuje vůli ověřující
osoby zaplatit směnečný peníz. Existují i směnky, kolem kterých jsou okénka, úřední osoba ověřuje

podpis až pod rámem, z čehož je evidentní, že její podpis není součástí směnky,“ říká advokát Jiří
Liška, specializovaný na vymáhání směnek.

Na hraně zákona

Popřením pravosti podpisu ovšem možnosti obrany dlužníka ani zdaleka nekončí. „Může například
přijít s tím, že směnku podepsal za nápadně nevýhodných podmínek. Při částkách v řádech miliónů
korun, je možné tvrdit a snažit se prokázat, že směnka zajišťuje neexistující dluh, který nemohl nikdy
vzniknout. V případě zápůjčky se totiž jedná o tzv. reálný kontrakt, který nevzniká jenom na základě
toho, že si někdo sepíše smlouvu, nebo někde, něco podepíše.
 Kontrakt se stává reálným až po předání fyzických peněz. A protože denní limit platby
 v hotovosti je 270 000 korun se milionové
směnky tlučou se zákonem o praní špinavých peněz,“ konstatuje advokát Jiří Liška.