Smrckal.com: Nejedná se sice o klasické kulatiny, na druhou stranu, číslice 101 vypadá hodně
stylově. A Bukowski si pozornost nepochybně zaslouží každý rok.
Podle oficiálních zdrojů se Heinrich Karl Bukowski narodil v srpnu 1920 v Andernachu (Porýní –
Falcko). Český překladatel jeho díla Robert Hýsek ovšem před čtyřmi lety uvedl, že spisovatel přišel na svět ve vesnici,
Pazderna na Frýdecko – Místecku. Rodiče, Němka Katharina Fett a americký voják
Henry Bukowski, jsou ovšem jistí. Když byly chlapci tři roky, rodina emigrovala do USA a usadila se v Los Angeles.
Charles prožil neradostné dětství, neboť otec ho pravidelně bil. „Necítil jsem k němu
žádnou nenávist. Jen mě stále překvapovalo, že někdo jako on může vůbec existovat,“ řekl na jeho adresu.
Kromě toho trpěl v pubertě akné. Jedinou útěchou tak byla chlapci literatura. Mezi oblíbené autory patřili,
John Fante, Ernest Hemingway, Ezra Pound, F. M. Dostojevskij, Franz Kafka a Albert Camus.
Pod vlivem misantropie
Přestože Charles Bukowski neměl problémy s novináři, zároveň přiznával vlastní misantropii, rovnající se
odporu vůči lidstvu a lidské povaze. „Pokud píšu o lidské rase, čím dále jsem od lidí, tím lépe se cítím.
Dvě míle jsou skvělé, dva tisíce mil krásné. Nelíbí se mi lidská rasa. Nemám rád jejich hlavy, nemám rád
jejich tváře, nemám rád jejich nohy, nemám rád jejich rozhovory, nemám rád jejich účesy, nemám rád
jejich automobily...“
Tyčinka na dvě použití
Ve čtyřicátých letech minulého století na tom nebyl Charles Bukowski po finanční stránce zrovna nejlépe,
což se odráželo vedle úrovně hotelů, které obýval, rovněž na stravě. Jeho dlouhodobě jedinou potravou
byla tyčinky vyrobená z náhražky čokolády s názvem Payday v ceně jednoho nikláku neboli pěti centů.
Spisovatel si tyčinku pořizoval v oblíbené cukrárně, polovinu si nechával na noc.
Kočka v roli krásného ďábla
Spisovatel měl kočku Minx, svůj láskyplný vztah k malým šelmám popsal v knize O kočkách. Podle
Bukowského se jednalo o „krásného ďábla,“ nezdolného bojovníka a lovce, nevypočitatelnou myslící
bytost, vzbuzující respekt a obdiv. „Stěžují si, ale nikdy se nebojí, chodí s překvapivou důstojností.
Spí s přímou jednoduchostí, které lidé prostě nemohou rozumět. Když se cítím na dně, musím jen sledovat své
kočky a moje odvaha se vrací,“ napsal Charles Bukowski v básni Moje kočky.
Špinavé staré město
Bukowskému se poštěstilo být slavným zaživa, proto se mohl setkat s některými z mnoha fanoušků. V dokumentu Born into This popisuje herec
Sean Penn pitku s, Bono Voxem z roku 1987. Zatímco Sean
Penn recitoval Bukowského texty, přiznal, Bono svůj obdiv k autorovi. Herec záhy vytočil jeho číslo.
Bukowski telefon skutečně vzal a nakonec předal zpěvákovi manželku Lindu s tím, že stejně vždycky
toužila Bona ošukat. Zdali se tak skutečně stalo, není známo, leč poté, co Bono zjistil, že je Linda velkou
fanynkou U2, pozval dámu a jejího manžela v roce 1992 na koncert kapely v Los Angeles. Během
vystoupení věnoval bubeník Larry Mullen Jr. Lindě a Charlesovi skladbu „Dirty Old Town.“
Křivý a hloupý Hollywood
V roce 1987 natočil režisér Barbet Schroeder na základě Bukowského knihy a scénáře film Štamgast.
Jeho hlavním hrdinou je básník opilec Henry Chinaski (Mickey Rourke), který se potká s alkoholičkou
Wendy (Faye Dunaway), přičemž oba mají stejný cíl, a to upít se k smrti. Mimochodem, nejoblíbenějším
nápojem spisovatele byl koktejl Boilemarker, neboli pivo s panákem whisky. O okolnostech vzniku filmu
Štamgast psal Bukowski v autobiografickém románu Hollywood. „Zjistil jsem, že Hollywood je křivější,
hloupější a krutější, než všechny knihy, které jsem o něm četl,“ píše v jedné z pasáží. Bukowskiho život
věrně kopíruje i Hank Moody (David Duchovny), hlavní hrdina povedeného seriálu Californication.